12. 4. 2016 – PRAHA - Po letech apatie k původu a kvalitě na tuzemském trhu nabízených potravin se začíná stále více spotřebitelů o tyto údaje zajímat a při svých nákupech se jimi také řídit.
Po letech apatie k původu a kvalitě na tuzemském trhu nabízených potravin se začíná stále více spotřebitelů o tyto údaje zajímat a při svých nákupech se jimi také řídit. Což je nepochybně žádoucí trend, kterým ve spotřebitelském chování dohání česká společnost vyspělé země, a který také vede k novým, alternativním podobám prodeje a nákupu potravin. Mezi ně lze zařadit také službu „Nákup z farmy“ vytvořenou čtrnácti soukromými zemědělci a zpracovateli kolem farmářů Stanislava Němce a Jana Millera, kterou autoři charakterizují jako systém „farmářského tržiště na kolech“. Podstatou je přitom rozvoz zemědělských produktů a selských potravin zahrnující všechny základní typy potravin, které splňují kritéria požadavků stanovených autory projektu, přičemž jde o kritéria s výrazně vyššími standardy kvality a osobně autory projektu garantovaná.
Konkrétní selské potraviny vyrábí přitom konkrétní sedláci, a kdo chce, může si jejich produkty koupit i přímo u nich na jednotlivých farmách. Diskutuje-li dnes společnost o garanci původu potravin, není větší garance, než právě možnost si jí osobně zkontrolovat. Obecné zásady dohledatelnosti původu potravin samozřejmě také stále více zpřísňuje platná evropská i naše legislativa prostřednictvím povinně uváděných údajů na jejich obalech. Ani sebepodrobnější informace ale spotřebiteli nepřiblíží vlastní výrobu potravin, nehledě na to, že do mnoha průmyslových výrobních provozů je on-line vstup spotřebitelům logicky zakázán. Odtrženost zákazníků od procesů vzniku a výroby potravin ale na druhou stranu představuje živnou půdu pro neustále se rozšiřující spektrum informací, jimiž je spotřebitel nabádán k tomu, aby si nějaké produkty zcela určitě v zájmu svého zdraví koupil nebo aby si naopak jiné produkty v zájmu svého zdraví vůbec nekupoval, aniž by ale k tomu byly prezentovány všechny souvislosti. Spotřebitel je tak vystaven ani ne tak osvětovým, jako spíše marketingovým projektům se zcela protichůdnými údaji, které ústí do naprosto opačných důsledků, než jak jsou podávané informace ospravedlňovány. Výsledkem je totiž ještě větší zmatek, ústící až do takových paradoxů, kdy děti ve školách malují v přírodě nikde neexistující fialové krávy.
Namísto nákladných marketingových projektů prezentujících anonymní potraviny anonymním spotřebitelům je proto mnohem lepším řešením prezentovat konkrétní potraviny konkrétním lidem – a právě v tom je bonus projektu typu „Nákup z farmy“, ale nejen jeho. Možnost reálně poznat výrobu i výrobce je navíc žádoucí pro zlepšení celkové image českých a moravských potravin, a také prostředkem k žádoucímu posílení lokálního patriotismu a národní hrdosti, jichž je i díky předlistopadovému vývoji naší společnosti v našich zemích značný nedostatek.
Zdroj text: Petr Havel, agrární analytik, www.asz.cz
Zdroj foto: pixabay.cz
