„Nemluv na mě, ještě jsem neměl/a kafe.“ Tohle ultimátum pravděpodobně všichni, co ráno bez svého šálku nehneme ani prstem, dobře známe. Kde ale končí ranní nabručenost a začíná závislost? A co přesně nám takový šálek kávy do života naopak přináší?
NEJUŽÍVANĚJŠÍ DROGA NA SVĚTĚ
Není droga jako droga. Kávu přece nemůžeme srovnávat s vysoce návykovými opiáty nebo silnými psychedeliky. Kofein je dnes jednou z nejužívanějších látek na světě. Dává to smysl; je společensky naprosto akceptovatelný, legální a dostupný na každém rohu. To však nic nemění na jeho chemické realitě. Kofein totiž, stejně jako každá jiná návyková látka, dokáže v našem těle nenápadně vybudovat závislost prostřednictvím změn v mozku.
V mozku každého z nás se během dne hromadí látka, která signalizuje únavu – adenosin. Ten se naváže na svůj receptor. Jakmile se spojí, adenosin vyšle signál, že je tělo unavené. Kofein tento proces blokuje. Molekula kofeinu má podobné vlastnosti jako ta adenosinová, a proto je pro něj možné zaujmout místo v jeho receptorech. Zpráva o únavě se tedy neodešle, přestože bychom ji měli cítit.
Mozek se tomu ale automaticky brání. Jsou-li jeho únavové senzory blokovány, vytváří nové a nové receptory (tomu se říká upregulace) a na ty je potřeba víc a víc kofeinu, čímž vzniká závislost. Kofein mění chod centrální nervové soustavy. Ovlivňuje vyplavování dopaminu (což je přenašeč nervových vzruchů, který mimo jiné vyvolává pocity radosti a motivace a je klíčový např. pro regulaci emocí a soustředění).
Když kofein vysadíte, všechny staré i nové receptory se zaplaví adenosinem, což způsobuje pocit extrémní únavy, podráždění, zhoršení koncentrace a výkyvy nálad. Časté jsou také fyzické příznaky jako bolest hlavy, bolest svalů nebo tělesné vyčerpání.
Vysazení kofeinu je klinicky uznávaný stav. Diagnóza závislosti se určuje na základě příznaků projevených během 12 až 24 hodin po snížení příjmu kofeinu. Pro zbavení se kofeinové nebo jakékoli jiné závislosti je dobré jít na to postupně, abychom tělo ušetřili šoku.
JAK ZÁVISLOSTI PŘEDEJÍT?
Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) v roce 2015 stanovil limity pro bezpečný příjem kofeinu. Toto stanovisko zůstává i po deseti letech standardem a nebylo vyvráceno. Pro zdravé dospělé lidi ve věku od 18 do 65 let EFSA doporučuje 400 mg kofeinu denně. Dětem do věku 18 let EFSA bezpečný limit pouze konzervativně odhadla, protože neexistoval dostatek studií, které by se důsledky kofeinu u mládeže zabývaly. Výpočty ukázaly, že bezpečný limit je zhruba 3 mg kofeinu na 1 kg tělesné váhy.
Abychom to ale otočili na veselou notu, pojďme se podívat také na pozitivní kofeinové dopady.
JAKÉ MÁ KÁVA BENEFITY
Káva patří mezi nejpodrobněji zkoumané nápoje. Současný výzkum ji spojuje s nižším rizikem některých chronických onemocnění od diabetu 2. typu přes onemocnění jater až po Parkinsonovu chorobu.
Neznamená to, že káva funguje jako lék nebo že by měl každý začít pít několik šálků denně. Většina těchto výzkumů totiž sleduje souvislosti mezi konzumací kávy a zdravotním stavem lidí, nikoli přímou příčinu a následek. Přesto je množství dat natolik rozsáhlé, že dnes už máme o vztahu kávy a zdraví podstatně přesnější představu.
Káva navíc není jen kofein. Obsahuje stovky až tisíce biologicky aktivních látek, mezi nimi například polyfenoly a chlorogenové kyseliny, které mohou ovlivňovat zánětlivé procesy, metabolismus glukózy nebo fungování jater.
POMOCNÍK JATER
Jedna z nejstabilnějších oblastí výzkumu se týká jater. Konzumace kávy je opakovaně spojována s nižším rizikem chronických onemocnění jater, např. cirhózy, metabolického ztučnění i jejich rakoviny. Konzumenti kávy mívají také nižší hladiny některých jaterních enzymů, které se používají jako ukazatele jejich poškození nebo zatížení.
Studie z roku 2021, která sledovala téměř půl milionu dospělých po dobu přibližně jedenácti let, zjistila u konzumentů kávy o 21 % nižší riziko chronického onemocnění jater. Podobný vztah se objevil u espressa, instantní i bezkofeinové kávy. Nejvýraznější souvislost byla u lidí pijících tři až čtyři šálky denně, určitý efekt byl však patrný už při jednom šálku. Proč přesně káva játrům prospívá, zatím není jasné.
VÍCE KÁVY, MÉNĚ DIABETU
Dalším velmi dobře prozkoumaným tématem je diabetes 2. typu. V řadě rozsáhlých studií měli pravidelní konzumenti kávy nižší riziko vzniku diabetu 2. typu. Podle metaanalýz bylo u lidí pijících přibližně tři až čtyři šálky denně riziko zhruba o čtvrtinu nižší. Ani tady ale není možné jednoduše říct, že „káva zabraňuje diabetu“ – většina studií sleduje souvislost, nikoli přímou příčinu a následek.
Jedním z možných vysvětlení tohoto jevu jsou polyfenoly a především chlorogenové kyseliny. Ty mohou ovlivňovat citlivost na inzulin a regulaci krevního cukru. Některé výzkumy navíc naznačují ochranný vliv na beta buňky slinivky břišní, které produkují inzulin.
KOFEIN A MOZEK
Metaanalýza dvou desítek studií s více než milionem lidí zjistila, že lidé konzumující až tři šálky kávy denně měli přibližně o 28 % nižší riziko rozvoje Parkinsonovy choroby.
Podobný vztah byl zaznamenán také u čaje, což podporuje hypotézu, že důležitou roli může hrát právě kofein.
SPRÁVNÉ NAČASOVÁNÍ
Studie publikovaná v roce 2025 v European Heart Journal zase sledovala souvislost mezi dobou konzumace kávy a zdravotními výsledky. Ve srovnání s lidmi, kteří kávu nepili, měli ranní konzumenti o 16 % nižší riziko úmrtí z jakékoli příčiny a o 31 % nižší riziko úmrtí na kardiovaskulární onemocnění. U lidí, kteří pili kávu průběžně celý den, se podobné snížení rizika neprokázalo.
Je však také rozdíl v tom, jestli pijete single espresso nebo pravidelně navštěvujete franšízovou pobočku, kde si dáte tripple mocha frappuccino s dvojitou porcí šlehačky. Zdravotní benefity z kávy můžeme očekávat jen tehdy, pokud se nezatěžujeme zbytečnými tuky a cukry navíc.
Většina zdravotnických studií bohužel neuvádí, jakou kávu subjekty ve výzkumech konzumovaly. Možná i proto bychom ji měli nadále pít hlavně pro její chuťové vlastnosti, ne pro možné zdravotní benefity.
Autoři článku: Veronika Adamová, Patrik Sláma
Foto: shutterstock.com
