13. 7. 2016 - Stejně jako na jiných karibských ostrovech byli původními obyvateli ostrova Taoinové. Z jižní Ameriky připluli na Martinik indiáni nazývání Caribové (Caribs). Tito indiání si ponechali pouze ženy původního obyvatelstva a muže vyhladili. Caribové ostrov pojmenovali Madinina, což v překladu znamená ostrov květin.

Jako první ostrov objevil Kryštof Kolumbus v roce 1502, avšak během následujících 133 let ostrov navštívilo jen pár španělských a britských lodí aniž by ostrov osídlili. 1. září 1635 připlul na ostrov Pierre Belain d´Esnambuc za účelem osídlení ostrova francouzskými kolonisty.  Osídlili ústí řeky Roxelane, kde založili pevnost Fort-Saint-Pierre, která se později stala na další 3 století hlavním městem ostrova.  Pierre Belain po roce vážně onemocněl a ostrov svěřil svému synovci Jacques-Dyel du Parquet.

Na počátku žili osadníci spřáteleně s indiány rodu Carib, kteří jim darovali severní část ostrova. Zde mělo původních 80 osadníků nárok na část půdy, kterou během 5 let museli zkultivovat a obhospodařovat. Pokud se jim nepovedlo vypěstovat plodiny za tuto dobu, neměli nárok na půdu a ta byla předána dalšímu osadníkovi. S postupem času se rozrůstaly osady, lesy byly káceny za účelem uvolnění místa pro plantáže cukrové třtiny a tím také narůstali konflikty s místními indiány. To vše vyústilo ve válku mezi kolonisty a indiány v roce 1658. Indiáni byli s pomocí holandských mořeplavců a moderních zbraní poraženi. Ti co přežili, odpluli na blízké ostrovy.

Ostrov pod vládou Jacques du Parquet vzkvétal. Po jeho smrti ostrov řídili jeho děti, avšak jejich politika se nelíbila původním osadníkům. V roce 1658 francouzský král Ludvík XIV. zaplatil dětem Jacquese za ostrov a přejal jej pod francouzskou vládu. Následně se nad vládou ostrova vystřídalo ještě brtiské království, které ostrov vrátilo Francii. V dnešní době je Martinik zámořským departmentem Francie a spolupodílí se nad vedením ostrova.

Základní údaje o Martiniku

Martinik se nachází v Karibiku, jeho nejbližšími sousedy jsou ostrov Dominika na severozápadě (35 km) a Svatá Lucie na jihu (26 km). Dalším zámořským územím, které patří k Francii je Guadeloupe, který je vzdálený od Martiniku 120 km. Oficiálním jazykem je zde francouzština, avšak tu používají jen lidé, kteří absolvovali vzdělání. Mezi místním obyvatelstvem se používá směs původního jazyka s kreolštinou. I když se ostrov nachází v Karibiku, oficiálním platidlem je zde euro. Největším a hlavním městem zároveň je Fort de France. V porovnání například s Brnem na Martiniku žije zhruba podobný počet obyvatel a to 380.000. Velikostně je však více než 5x větší, jeho rozloha je 1080 km2. Nejvyšší horou je zde sopka Mount Pelée (1.397 m.n.m), která v roce 1902 vybuchla, zničila tehdejší hlavní město Saint Pierre a zabila takřka 30.000 obyvatel. Průměrná roční teplota se zde pohybuje kolem 26°C, za teplotní extrémy jsou zde považovány minima 15°C a maxima 34°C. Střídají se zde dvě rozdílné sezóny. Od prosince do června je zde relativně suché období a od července do listopadu je zde období dešťů. Fauna i flora je zde velice rozmanitá, taktéž díky sopečnému podloží. Na většině ostrova můžeme nalézt plantáže s banány nebo cukrovou třtinou. Na jižní části ostrova se nachází spíše farmy s dobytkem.

Historie rumu na Martiniku a označení AOC

Rum na Martiniku je vyráběn přímo z třtinové šťávy, jsou nazývány jako tzv. agricole rumy tedy zemědělské rumy. Rum zde nese francouzské pojmenování rhum. Pro ty, co jej zatím neměli možnost ochutnat, jej přirovnávám k pálence. V roce 1996 získal místní rum označení AOC (Appellation d´Origine Controlée). Toto francouzské označení zajišťuje původ a stejné podmínky pro výrobu všech rumů z Martiniku. Rum nemá globální právo, které by zaručovalo stejný postup výroby rumu na celém světě. Není tedy omezeno například přidávání cukru a dobarvování. AOC označení zavádí jednotná pravidla pro výrobu rumu na Martiniku a doslazování, dobarvování nepovoluje. Pravidly jsou například, že rum i třtina musí pocházet jen z Martiniku. Rum je vyroben maximálně z 12 schválených odrůd cukrové třtiny (na Kubě existuje přes 150 odrůd), třtina může být pěstována jen na 23 schválených místech na ostrově. Na 1 hektaru půdy může být sklizeno maximálně 120 tun třtiny (vhodné podmínky pro růst třtiny). Minimální cukernatost třtiny je 14° Brix, minimum pH 4.7 (tím je zajištěna ideální fermentace a omezení vzniku nežádoucích látek). Bílý rum musí minimálně 3 měsíce zrát, pokud je uložen v dubových sudech, tak nesmí zrát více než tři měsíce. Aby rum mohl nést označení „vieux“ (stářený), musí minimálně zrát v sudech po dobu 3 let, tyto sudy mohou mít maximální objem 650 litrů.

Dnešní rumy z Martiniku

Saint James, Clemént, La Favorite, Dillon, Trois Rivier, Rhum J.M., Depaz, Neisson, La Mauny, Du Quesne, Habitation Saint Etiene (HSE), J. Bally, La Hardy