12. 6. 2015 – PRAHA - Zachování a podpora tradičních výrobních postupů a domácích ingrediencí – to jsou hlavní důvody pro zavádění takzvaných chráněných označení. Ta však znají Češi mezi ostatními známkami kvality potravin nejméně.
Z průzkumu Potravinářské komory vyplynulo, že jen jedno procento respondentů zná spontánně chráněná označení, podpořeně pak přibližně každý desátý. Přitom je význam chráněných označení zásadní jak pro výrobce, tak i pro spotřebitele.Například jen Chráněné zeměpisné označení České pivo zahrnuje bezmála osmdesát značek piv vyráběných v tuzemsku. Před deseti lety vzniklo CHZO České pivo nejen jako záruka využití českých ingrediencí
a specifických postupů, ale také jako garance stability trhu a ochrany před nekalou konkurencí. Již v roce 2009 se k CHZO České pivo přihlásilo šest pivovarů. Od té doby se jejich počet rozrostl na současných čtrnáct s téměř osmdesáti značkami piv. To odpovídá více než polovině tuzemského pivního trhu s tím, že o označení CHZO České pivo mají podle stávajícího seznamu Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) ve větší míře zájem spíše menší pivovary. Zároveň se dá očekávat, že zájem o toto označení poroste i v blízké budoucnosti. „Letos plánujeme rozšířit označení CHZO České pivo i na novinky, které chystáme. Vnímáme CHZO České pivo jako nutnost pro vymezení oproti jiným, neoznačovaným pivům na trhu,“ řekl Pavel Zítek z pivovaru Gambrinus.
Podle SZPI se přesto nedá očekávat výraznější či dokonce skokový nárůst nových pivních značek s tímto označením. „Pro výrobce to totiž znamená prokazovat shodu s řadou požadavků, například náročné zajištění stanovených kontrol v průběhu výrobního procesu, kterými se běžný výrobce piva nemusí zabývat. Nároky jsou kladeny i na použité suroviny, konkrétně u CHZO České pivo například platí, že minimálně 30 procent chmele na várku musí obsahovat jen některou ze čtyř schválených českých odrůd,“ říká Pavel Kopřiva, mluvčí SZPI.
CHZO České pivo představuje oficiální uznání toho, že takové pivo je výjimečné a odlišuje se od evropských nebo světových piv. Konzumenti si tak mohou být jisti, že toto označení je zárukou osobité kvality. V očích veřejnosti je u nás nižší povědomí o evropských označeních ve srovnání se značkami, jako jsou Klasa nebo Regionální potravina. Nicméně po dobu komunikace v posledních třech letech dochází k postupnému nárůstu. „Evropská označení mají v očích spotřebitelů nepochybně svou váhu. Dříve opomíjené značky kvality se začínají rozvíjet a stoupá jejich znalost, např. znalost Chráněného zeměpisného označení vzrostla z osmi procent na jedenáct. Toto označení nese např. CHZO České pivo,“ uvádí Ing. Miroslav Koberna, CSc., ředitel pro programování a strategii Potravinářské komory ČR, a doplňuje: „Většina dotazovaných v průzkumu také soudí, že větší informovanost o evropských značkách kvality by vedla k většímu spotřebitelskému zájmu o označované potraviny. Nejčastěji chráněná označení veřejnost zaznamenala přímo na potravinách, dále pak v televizi a na internetu.“
Zdroj: Průzkum Potravinářské komory ČR na vzorku 1300 dotázaných (Stem/Mark r. 2014)
