Podle Asociace hotelů a restaurací České republiky (AHR ČR) výsledky za první čtvrtletí roku 2023 ukazují, že se cestovní ruch stále ještě nevzpamatoval z období propadu v období pandemie. Praha spolu s Varšavou mají navíc nejnižší průměrné ceny ve srovnání s metropolemi sousedních zemí, tedy Vídní, Budapeští, Berlínem, ale i s Bratislavou. Pozitivní je nárůst domácích turistů, stejně jako stále silnější příjezdy hostů z Německa, Polska a Slovenska.

Tento rok, očekává AHR ČR přibližně stejnou obsazenost jako v roce 2022 s mírně vyšší průměrnou cenou, která odráží zejména pokračující enormní růst nákladů, který ovlivňuje ekonomiku ubytovacích zařízení.

Srovnání s rokem 2022 nedává smysl, protože první čtvrtletí roku 2022 bylo ještě částečně ovlivněno omezeními, kterým cestovní ruch od roku 2020 čelil. Pokud srovnáme data za první čtvrtletí roku 2019 se stejným obdobím letošního roku zjistíme, že obsazenost ubytovacích zařízení byla stále o 16 % nižší, a to díky menšímu počtu zahraničních turistů.

V Praze, jako v nejvíce zasaženém regionu, dosahovala v roce 2019 průměrná obsazenost hotelů za první čtvrtletí 75,2 %, zatímco v letošním prvním čtvrtletí to bylo 58,5 %.

Zajímavé je srovnání obsazenosti a cen Prahy a ostatních sledovaných měst:

Z uvedeného je patrné, že přestože zdaleka nejsme nejdražší destinací ve střední Evropě, obsazenost ubytovacích zařízení je i nadále za většinou okolních metropolí. V prvním čtvrtletí došlo k nárůstu průměrné ceny v Praze přibližně o 16,- € ve srovnání s cenami roku 2019, což je menší nárůst než v ostatních metropolích.

Celkově dosáhly hotely v České republice roční průměrné obsazenosti 20 % v roce 2020, 26 % v roce 2021 a 58 % v roce 2022. V letošním roce se bude obsazenost podle odhadů AHR ČR pohybovat kolem 60 %.

Cestovní ruch v České republice poslední dva roky postupně roste, ovšem bohužel pomaleji než v okolních zemích a stále jsme se nedostali na čísla roku 2019. Poslední dobou diskutovaná sazba DPH za ubytovací služby je přitom již v současné době na stejné nebo vyšší úrovni ve srovnání s okolními zeměmi. Pro příklad Německo aplikuje sazbu 7 %, Slovensko a Rakousko 10 %, Polsko 8 %. Případné zvyšování této sazby by tedy mělo další negativní vliv na konkurenceschopnost našich podnikatelů na evropském trhu a zpomalení růstu obnovy cestovního ruchu v České republice. Velmi pravděpodobně by také zásadně prodražilo domácí pobyty pro naše občany proti zahraničním. Odliv domácích turistů do zahraničí by negativně projevil také na příjmech státního rozpočtu.

Zdroj: ASOCIACE HOTELŮ A RESTAURACÍ ČESKÉ REPUBLIKY

Ilustrační foto: Pixabay