18. 2. 2014 - Když dva dělají totéž – není to totéž. Pokud sýrař vyrábí mozzarellu z kravského mléka, nikdy nedosáhne takového výsledku jako kolega, který sáhne po mléce buvolím. To pak vznikne Mozzarella di bufalla!

Vznik mozzarelly má prý na svědomí nepříjemný malér. Jeden italský sýrař zakopl a čerstvý sýrový tvaroh mu spadl do vařící vody. Pokud se to stalo, mohlo to být kolem 2. století po Kristu nedaleko Neapole. Každopádně díky této „nehodě“ si můžeme pochutnat na jedné z největších italských delikates.

Náhražky nebrat

V našich obchodech jsme zvyklí na mozzarellu v uvozovkách, neboli sýr z kravského mléka. Je většinou tuhá, bez chuti, bez vůně nebo rozbředlá a jakoby beztvará. „Když ale sáhnete po italském originálu, okamžitě pochopíte ten rozdíl. Má daleko výraznější chuť i vůni, po zmáčknutí z ní teče mléko. Je příjemná, je chutná. Je to prostě Mozzarella di bufalla,“ vysvětluje rozdíl Ital Cristian Martini, která k nám do Boutique Gurmán osobně italskou perlu z pravého buvolího mléka dováží.

Obr. Je  libo salát Caprese? Sáhněte po Mozzarelle di bufalla. Foto: Robert Mročka

Co s ní?

Mozzarella patří do chladničky (4-8 °C), nikdy do mrazáku. Tam by totiž nejen změnila konzistenci, ale ztratila i chuť. Po otevření obalu by se měla co nejdříve spotřebovat. Mozzarella se nejčastěji přidává na pizzu, těstoviny, maso, do salátů, ale i jinam. Nejznámějším předkrmem je salát Caprese: na talíř se střídavě pokládají plátky rajčat a mozzarelly, vše se posype lístečky čerstvě utržené bazalky, osolí a opepří a bezprostředně před podáváním se salát zalije panenským olivovým olejem. Kdo chce experimentovat, přidá černé olivy.

Zdroj: www.vemena.cz