Je snadné zvládnout etiketu u stolu a na co si dát pozor? Zeptali jsme se odborníka na etiketu – Ladislava Špačka.
Jak vnímáte současnou úroveň etikety v Česku? Zlepšuje se?
Spousta lidí vám řekne, že je to stále horší a horší. Ne, není to tak, škarohlídi nemají pravdu. Sleduji vývoj etikety ve společnosti, je to moje práce, a tak vidím, jak stále vice lidí se umí správně obléct na společenské akce, jak přibývá mladých lidí, kteří si dávají záležet na tom, jak vypadá jejich oblek, košile, kravata a boty, že stále častěji mladí lidé v tramvaji uvolní místo starším. Pravda, každý měsíc vidím, že puberťák nevstane, když nastoupí starší žena, ale tyhle ojedinělé případy nám nemohou zkazit pohled na celkový zlepšující se trend. Největší pokroky vidím u vrstev, které potřebují etiketu ke své práci, manažeři, realitní makléři, finanční poradci, ti jsou přímo závislí na tom, jestli budou klientovi příjemní, nebo ne. Víte, když přijedete na francouzský statek, nečekejte, že vinař bude mít čistou košili a bude vonět deodorantem, i u nás najdete vrstvy, které etiketu nepotřebují ke svému profesnímu úspěchu. Ale zájem o moje knihy a pořady mě ujišťuje o tom, že počet těch, kteří se chtějí umět chovat, stále vzrůstá.
Jakých prohřešků z pohledu etikety se dopouštíme nejčastěji v restauracích?
Stolování je nejobtížnější oblastí etikety, protože nestačí se dobře obléct, to bychom už uměli, ale vyžaduje určité návyky. Přirovnal bych to k řízení auta, tam taky musíte mít zažity určité správné postupy. Rodinná výchova spoustě lidí nemohla dát dobrou školu stolování (náš dědeček přece ještě jedl lžící, ne?), proto napravuji, co rodinná výchova nemohla lidem dát. Neumíme správně držet příbor (držíme ho jako tužku, ale tužkou nekrájíme steaky), sklenice držíme za tělo, ne za stopku (upatláme sklenici a oteplujeme si víno v ní), dáváme si papírový ubrousek na klín, ukusujeme pečivo, šťouráme se dřívkem v mezizubních mezerách, sedíme s lokty na stole… Je toho hodně, proto pořádám pravidelné pořady Etiketa u stolu, aby se účastníci dozvěděli, jak správně stolovat.
Je snadné zvládnout etiketu u stolu a jak začít?
Začneme knihou, doporučuji zbrusu novou knihu Obrazová etiketa, kde se dozvíme, jak se drží příbor, jak zacházíme s pečivem, jak držíme sklenici a co s ubrouskem. Taky se dozvíme, jak jíme těstoviny, že brambory krájíme vidličkou, že u těstovin držíme vidličku v pravé a lžíci v levé ruce, kdežto u moučníku máme lžíci v pravé a vidličku v levé ruce. Je to ale jako byste si přečetli, jak se řídí auto a pak do něj usedli. Nejlepší je praktický nácvik, ten pořádám často, na podzim máme ještě termíny volné.
Na co si dát při společenských akcích největší pozor?
Především nejíme. Snížíme tím riziko nehody, máme volné ruce, držíme jen skleničku, a můžeme se zdravit a konverzovat, to je smysl naší účasti na večírku. Jestli si přece jen něco dáme, tak střídmě, nenakládáme si na talíř porci, která nám cestou přepadává přes okraj talířku. Konverzujeme, to je hlavní smysl společenských akcí, ale pozor – osobní zóna je 75 centimetrů. Jestli k někomu přistoupíme blíž a on před námi ustoupí, prohráli jsme, jsme mu nepříjemní a on si musí obnovit svoji osobní „bublinu“. Dbáme o „small talk“, krátký nezávazný rozhovor, nezmocníme se zajímavé osobnosti na celý večer.
