10. 7. 2015 - PLZEŇ - Unikátnost a věhlas bednářského řemesla připomněla stáž učedníků z Francie v Plzeňském Prazdroji. Parta plzeňských bednářů - mistrů si totiž vzala pod patronát celkem 9 učňů z francouzského Dijonu a po dobu několika týdnů je učila tradiční ruční bednářské práci, která je v Evropě raritou.
Plzeňský pivovar přivítal už podruhé v historii na stáži bednářské učedníky z Francie. Devět mladých dijonských bednářů se pod taktovkou místní bednářské party učilo ruční bednařině a společně se podíleli především na výrobě transportních sudů o objemu 50 litrů, včetně jejich smolení. Aby byla jejich zkušenost z bednárny co nejautentičtější, byli dnes, na konci své téměř třítýdenní intenzivní výuky, slavnostně povýšeni na tovaryše.
„Francouzští studenti si u nás zkoušejí kompletní proces výroby ležáckého sudu. Některé věci už znají věrně ze školy, mnohé je ale musíme nově učit, protože ve své domovině pracují především na strojích a zároveň existují značné rozdíly při výrobě pivních a vinných sudů,“ vysvětluje podstatu stáže Josef Hrůza, mistr bednářské party Plzeňského Prazdroje. „Protože se ale do našeho řemesla velmi rychle dostali a pochopili pečlivost a technologii výroby dřevěných pivních sudů, mohli jsme je na závěr jejich „plzeňského učení“ povýšit mezi bednářské tovaryše. Dostali takzvané bednářské naučení, tedy pár rad a povinností k výkonu řemesla, a vandrovní knížku, která je osvědčením o úspěšné praxi v plzeňské bednárně,“ dodal.
Bednářská škola z Dijonu poslala do Plzně na učenou už druhou skupinu těch nejšikovnějších, první z nich si profesi na místě vyzkoušeli v srpnu 2013. Bednářský obor zažívá ve Francii za poslední roky své obrození. Systém vzdělávání učňů je však odlišný než u českých výučních oborů, žáci totiž už od prvního ročníku pracují vždy 6 týdnů v mateřských firmách a 2 týdny studují ve škole. „Francouzští studenti bednářství mají poměrně hodně praxe už při studiu. V případě vinných sudů je ale postup výroby odlišný, než u pivních. Klasické vysmolení či citlivou ruční práci si vyzkouší a osvojí jedině tady u nás v Plzni,“ vysvětlujeVlastislav Štrunc, který má v Plzeňském Prazdroji na starost celou bednářskou partu i další historická řemesla. Jedinečné praxe v pivovaru tak Francouzi využívají ze zájmu o specifickou práci se dřevem, pro některé je bednářství otázkou rodinné tradice.
Bednářské řemeslo se v plzeňském pivovaru udržuje zejména kvůli zachování stálé chuti piva Pilsner Urquell. Bednáři v pivovaru totiž pečují o ležácké sudy a kádě používané v historických sklepích, ve kterých i dnes probíhá tradiční způsob výroby piva. Ležák zrající v dubových sudech je součástí nabídky pro návštěvníky plzeňského pivovaru, ale slouží hlavně jako podklad k trvalému vyhodnocování chuťového profilu, kvality a dalších vlastností piva Pilsner Urquell. Jeho chuť ze sudů srovnávají sládci s průmyslovou výrobou, aby zajistili, že chutná stejně už téměř 173 let, od té doby, kdy byla uvařena jeho první várka.
