Už staří Římané jedli hlávkový salát po vydatné večeři, aby jejich tělo mohlo během noci lépe trávit. Salát je celkově bohatý na vitamíny B1 a B2 a především na kyselinu listovou. Je také vysoce ceněným zdrojem draslíku i železa a obsahuje také významné množství vápníku, fosforu, hořčíku, jakož i stopových prvků: zinku, mědi a manganu. Díky svému složení tonizuje žaludek a ulehčuje trávení. Současně látky v hlávkovém salátu obsažené účinně zmírňují nervozitu a úzkost. V dnešní uspěchané době, vlastnosti k nezaplacení.

Pěstování salátu se vždy velmi dobře dařilo na Slovácku. Dokonce se na toto téma i vtipkuje: „Víte, jak v Uherském Hradišti a obcích v širokém okolí lidé poznali, že přichází jaro? No přece přijely Kunovjanky se svým vyhlášeným hlávkovým salátem!“ Kunovjanky, zdatné trhovkyně, - dokázaly zásobovat široké okolí. Jedna z pamětnic vzpomíná, jak vozívali s manželem salát na voze taženém koníkem až do Vlčnova a dalších obcí v širokém okolí. Potvrzuje to ostatně i vtip: „ Víte, co spatřili američtí kosmonauti po přistání na Měsíci jako první? No přece Kunovjanku prodávající hlávkový salát…“ Kdo by tak vyhlášené lahůdce odolal?

RECEPTY PRO INSPIRACI

Hlávkový salát podle tetiček ze Slovácka

Na pánvi uškvaříme dobrou slaninku nakrájenou na kostičky, ale ne do křupava, jenom tak lehce, aby pustila tuk. Připravíme si studenou zálivku z vody, octa, soli a cukru, vmícháme do ní slaninu i s tukem a promícháme. Nálev na povrchu salátu vytvoří výtečně chutnající povlak.

Hlávkový salát pro císařovnu Sisi

Také rakouská císařovna Sisi, choť Františka Josefa I., známá svou posedlostí po štíhlosti, měla hlávkový salát v oblibě a nejvíce jí prý chutnal v této úpravě:

Hlávkový salát očistíme, z půlky nadrobno nakrájené menší cibule, octa, vody a jedné lžíce bodlákového oleje připravíme nálev, ochutíme solí, trošičkou cukru a dle chuti čerstvými nasekanými bylinkami. Zálivkou přelijeme listy salátu a na talíři je zasypeme nasucho opraženými slunečnicovými semínky.

Hlávkový salát podle kuchařské knihy c. a k. vojska Rakousko-Uherské monarchie

Norma na porci pro jednoho vojáka byla jedna, až půlka hlávka salátu, 20 g stolního oleje a 0,08 l octa. Listy se mají dobře oprat, otřepat, promíchat se zálivkou, a je li k dispozici pažitka, drobně nakrájenou jí porce na talíři posypat.

Zdroj: Alena Kučerová