Rok 2026 spotřebitelům pravděpodobně přinese řadu významných změn. Dotknou se reklamací, opravitelnosti výrobků, ochrany před klamavými environmentálními tvrzeními i online nákupů. Ačkoli mají zmíněné změny právní úpravy zatím jen podobu vládních návrhů, vycházejí z evropské legislativy, proto lze předpokládat, že se jejich přijetí letos opravdu dočkáme.

Oprava výhodnější, práva z vad o rok delší

Jedním z nejdiskutovanějších témat spotřebitelského práva pro rok 2026 jsou nová pravidla pro reklamaci výrobků. Navrhovaná právní úprava zvýhodňuje spotřebitele, kteří při reklamaci zvolí opravu vadného výrobku místo jeho výměny za nový. Změna reaguje na dosavadní praxi, kdy spotřebitelé často preferovali nové zboží, což vedlo ke zbytečné produkci odpadu. Pokud se spotřebitel rozhodne pro opravu, prodlouží se doba odpovědnosti podnikatele za vady na tři roky. „Jestliže se spotřebitel rozhodne reklamovat vadné zboží, musí jej podnikatel informovat, že pokud si zvolí vyřízení reklamace formou opravy, získá tím tuto výhodu,“ vysvětluje Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest.

Opravitelnost výrobků

Spotřebitelé by navíc měli mít lepší přehled o opravitelnosti výrobku už před samotným nákupem. Pokud má prodejce k dispozici informace od výrobce, bude muset sdělit tzv. skóre opravitelnosti, které bude u některých výrobků vyjádřeno prostřednictvím tříd.

„U zboží, pro které tyto třídy stanoveny nebudou, musí prodejce alespoň informovat o tom, zda jsou k dispozici náhradní díly a jaká je jejich přibližná cena, pokud prodávajícímu tyto informace výrobce poskytne,“ doplňuje Eduarda Hekšová.

Na tuto oblast navazuje i nově výslovně zakázaná praktika, kterou je prodej výrobků obsahujících tzv. kazítko, tedy součástku, o které prodejce ví, že byla do výrobku instalována za účelem umělého zkrácení jeho životnosti.

Stejně tak tyto změny reagují také na praktiky, které mají spotřebitele přimět k předčasné výměně výrobku nebo jeho součástí. Zakázané bude například tvrzení, že použití neoriginálních náhradních dílů poškodí funkčnost zařízení, pokud to není pravda. Výslovně zakázanou praktikou také budou situace, kdy by podnikatel spotřebitele nutil k výměně některých součástek dříve, než je to skutečně technicky nutné.

Pokud se podnikatel některé z těchto praktik dopustí, bude možné obrátit se na dozorový orgán, který bude moci podnikatele za tyto prohřešky sankcionovat.

Přibarveno nazeleno?

Setkali jste se s tvrzením prodejců, že jejich výrobek je šetrný k životnímu prostředí, přitom se jednalo jen o prázdné fráze bez jakýchkoli důkazů? Připravovaná novela zákona o ochraně spotřebitele se zaměřuje také na tzv. environmentální tvrzení. Pokud podnikatel uvádí, že jeho výrobek nebo služba má pozitivní dopad na životní prostředí, musí být takové tvrzení prokazatelné a ověřitelné.

Za nekalou obchodní praktiku se nově bude považovat například:

·       používání obecných „zelených“ tvrzení bez důkazů,

·       uvádění environmentálních přínosů celého výrobku, přestože se ve skutečnosti týkají pouze jeho části.

Cílem je zabránit tzv. greenwashingu, tedy klamání spotřebitelů falešně ekologickými sliby.

Odstoupení od smlouvy na pár kliknutí

Dalším navrhovaným opatřením je zavedení povinnosti pro podnikatele, kteří uzavírají smlouvy se spotřebiteli v online prostředí. Ti budou muset zřídit na svých webových stránkách nebo v aplikacích tlačítko pro odstoupení od smlouvy. To by mělo fungovat obdobně jako objednávkové tlačítko. Cílem návrhu je umožnit spotřebitelům odstoupit od smlouvy stejně snadno, jako ji uzavřeli, aniž by museli složitě vyhledávat formuláře nebo kontaktní údaje. Tlačítko by mělo být snadno dostupné a zřetelně označené. Podle důvodové zprávy je možné tuto povinnost splnit také prostřednictvím hypertextového odkazu.