9. 5. 2013 - Je třeba říci, že ochutnávání vína je velmi individuální záležitost, ani odborníci se ne vždy shodnou. Přesto existují obecná pravidla, jak při degustaci postupovat. Těch se můžete a samozřejmě nemusíte držet.

Zaměřte se na odrůdu

Preferujete nějakou odrůdu? Zkuste ji přechutnat od více vinařů. Má to své kouzlo, zjistíte, že např. Vaše oblíbená odrůda chutná pokaždé jinak. Jak je to možné? Ptejte se vinařů i sami sebe.

Zaměřte se na vinaře

O řadě z nich jste jistě slyšeli, pili jejich vína, některé znáte méně. Zkuste se zaměřit na vína několika z nich. Každému vyhovuje jiný styl. Ochutnávat vína můžete stále, proto není potřeba ochutnat všechny najednou...

Degustační vzorek je skutečně vzorek, tj. takové množství vína, které není ani příliš malé ani příliš velké (dejme tomu něco kolem 0,02); množství, které umožní konkrétní víno trochu pochopit a přitom u něj neskončit.

Vybírejte si, doporučuje se tak do 20 vzorků. Ale i to je velmi individuální. V každém případě ochutnávání vína není závod...

Mezi vzorky je dobré udělat si příjemné pauzičky na diskusi s přáteli, vinaři, sami se sebou.

Zejména výraznější vzorky zapít vodou pro osvěžení chuti, občas opláchnout skleničku. Případně si dopřát malé občerstvení.

Nedoporučuje se před a během degustace kouřit, pít např. kávu, jíst ostrá jídla a používat výrazné parfémy apod. Nicméně nejsme v pozici profesionálních degustátorů, ti ostatně všechny vzorky vyplivují, my se chystáme především strávit příjemné odpoledne ve společnosti dobrých vinařů a jejich vín... Řazení jednotlivých vzorků

Pokud se nechcete zatěžovat následujícími doporučeními, zcela se vyplatí spolehnout se na samotné vinaře. Ti nejlépe svá vína znají a budou Vám je prezentovat v optimálním pořadí.

Podle tzv. zbytkového cukru

Je dobré se držet posloupnosti suché, polosuché, polosladké, sladké. I v tomto případě je vhodné řadit výrazně sladší vína až na úplný konec bez ohledu na barvu.

Podle barvy

Je již zažité schéma napřed bílá poté růžová a červená. Ani tato zvyklost není dogma, nicméně je vhodnější začít lehkým suchým bílým a těžší (více alkoholická) červená, zejména barikovaná, vína ochutnat až v závěru.

Podle odrůd

Tradiční je řazení podle jejich aromatičnosti. Např. suchý ryzlink vlašský, veltlínské zelené či neuburské lze obtížně ocenit po výrazných aromatických odrůdách jako je např., Sauvignon, Tramín červený, Pálava apod. Ale i zde řada výjimek potvrzuje pravidlo, právě zde je dobré vyzpovídat vinaře a nechat si poradit - a nebo experimentovat.

Podle ročníků

Obvykle ochutnáváme mladší vína s jejich výraznější ovocností před staršími, kde se již objevuje zejména tzv. stařinka, ale to spíše platí pro situaci, kdy se zaměřujete na vína jedné či více si blízkých odrůd.