29. 3. 2013 - ROŽNOV POD RADHOŠTĚM – Při několikahodinovém putování areály Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm máte několik možností jak doplnit energii a objevit tajemství a bohatství tradiční valašské kuchyně.
V areálu Dřevěného městečka tuto možnost nabízejí „Hospoda Na posledním groši“ a „Hospoda U Vašků“. V areálu Valašské dědiny stojí „Hospoda ze Zděchova“. Na co se mohou návštěvníci těšit teď, s blížícím se jarem a Velikonocemi? „ V „Hospodě ze Zděchova" ve Valašské dědině budou na velikonoční svátky, kromě jídel v jídelním lístku, který vychází z dříve tradičních valašských surovin – například z pohanky a brambor, nabízeny také speciality z jehněčího masa a jarních bylinek.
Na Bílou sobotu (30. 3.) a na Velikonoční pondělí zde bude hrát i zpívat po celý den cimbálová muzika. V "Hostinci u Vašků" v Dřevěném městečku bude podáván kromě jiného také jehněčí gulášek, pečené jehněčí se špenátovou nádivkou, pstruh s tymiánem a medvědím česnekem, borůvkové knedlíky. Základem řady jídel jsou zde brambory a zelí. Ne nadarmo se dříve na Valašsku říkávalo: zemáky a zelé, živobytí celé,“ uvedla Hana Tomšejová, provozní obou zmíněných hospod.I hospoda Na posledním groši v areálu Dřevěného městečka si připravila pro návštěvníky zajímavý velikonoční program a menu. „Pro návštěvníky jsme si připravili speciální velikonoční menu, které obsahuje i tradiční suroviny – jehněcí maso, kopřivy, bylinky. V sobotu a neděli bude hrát v hospodě cimbálová muzika a sólový houslista pro poslech a dobrou náladu. V případě příznivého počasí bude otevřena během víkendu i venkovní zahrádka a bude se vařit kotlíkový guláš. Pro hosty budou připraveny i frgály „z pecka“ a velikonoční perníčky,“ uvedla Kateřina Růčková, provozní restaurace.
A jaké byly dříve tradiční stravovací zvyklosti před a během Velikonoc na Valašsku? Z hlediska historického je období předvelikonoční obdobím přísného půstu, nejen co se jídla týče, ale i mnohých světských radovánek. Typickým velikonočním pečivem je mazanec, který se pekl z kynutého těsta a připravoval se ve sladké i slané variantě. Slaný se plnil uzeným masem, slaninou a vařenými vejci, do sladkého těsta se přidávaly rozinky. Oba se pekly ve tvaru bochánků. Oblíbený býval také velikonoční beránek, který symbolizoval obětování Ježíše Krista. Dalším druhem pečiva byly jidáše, jež se pekly také z kynutého těsta, měly tvar malých bochánků nebo spirál či točenic (různě zatočených tvarů – osmiček, beraních rohů, brýlí apod.), měly připomínat provaz, na němž se oběsil Jidáš, který zradil Ježíše.„Častým postním jídlem byla pučálka. Je to pokrm připravený z naklíčeného hrachu, upraženého na másle nebo sádle. Hrách se nechal 1 – 2 dny ve vodě nabobtnat a naklíčit a potom se na tuku osmažil. Připravoval se na sladko s medem či cukrem nebo jako slaný, dochucený pepřem. Do velikonočních jídel se přidávaly jarní bylinky včetně kopřiv, které měly zajistit zdraví.
Významným pokrmem o Velikonocích byla vejce, jako symbol života a plodnosti. Vejce se přidávala do pečiva i jiných pokrmů. O velikonoční neděli, nazývané Velká neděle nebo taky Boží hod velikonoční, nosívali lidé do kostela pokrmy, zejména pečivo a vejce, které kněz po skončení mše posvětil. Doma dostal z posvěceného pokrmu každý člen rodiny kousek,“ uvedla Helena Cviklová z etnografického útvaru Valašského muzea v přírodě, který se rovněž zabývám tradičními stravovacími zvyklostmi na Valašsku.
Stravovací zvyklosti a velikonoční zvyky jsou i součástí výchovně-vzdělávacího pořadu pro základní školy, který se uskuteční v termínu 25. – 28. března a má název Velikonoce na Valašsku. Během velikonočního programu, který se uskuteční v areálu Dřevěného městečko od 30. března do 1. dubna, je Valašské muzeum v přírodě otevřené od 9.00 do 17.00. Po všechny tři dny bude otevřena pro návštěvníky Jurkovičova rozhledna.
