26. 11. 2013 - Ač si pivo spojujeme s dobrou chutí a zábavou, za jeho výrobou se skrývá celá věda. A právě o tom vás chceme informovat a právě proto se ředitel pivovaru Zubr rozhodl založit si svůj blog a tyto a mnohé další informace na něm publikovat.
Stejně jako v případě jiných potravin a nápojů se snaží i v případě piv jejich výrobci získat spotřebitele ke konzumaci svých výrobků různými marketingovými triky. Situaci jim přitom usnadňuje skutečnost, že evropská legislativa oblast výroby, ale ani označování piv téměř nijak nereguluje, což mimo jiné umožňuje výrobcům, zejména ze zahraničí, používat zavádějící názvy.
Takové výrobky se na našem trhu začaly ve větší míře objevovat zejména po zvýšení spotřební daně z piva od roku 2010, a přestože v současné době již dovoz takových piv dále nestoupá, jsou v regálech maloobchodních sítí stále k mání produkty, které ve své podstatě klamou spotřebitele a fakticky degradují pivo jako takové v očích spotřebitelů.
Důkazy o tom poskytla analýza vzorků zahraničních plechovkových piv zakoupených v tuzemských maloobchodech, kterou provedl Výzkumný ústav pivovarnický a sladařský (VÚPS) Praha. Analýza mimo jiné zjistila, že importovaná piva byla oproti našim pivům velmi hluboko prokvašena, takže díky tomu byl obsah alkoholu v takových výrobcích vyšší, než u obdobných piv tuzemského původu ve stejné kategorii.Podle VÚPS se také dovážená piva lišila od našich nedostatečnou plností, slabou hořkostí i nižší pěnivostí. Všechna piva analyzovaná pracovníky výzkumného ústavu měla hořkost o 6 až 12 jednotek hořkosti nižší, než reprezentativní vzorek čtyř světlých výčepních českých piv.
To mimo jiné ukazuje na nižší chmelení zkoumaných piv. S nižším chmelením pak souvisí i nižší obsah důležitých antioxidantů a dalších látek prospěšných pro lidský organismus, jako jsou vitaminy skupiny B či vlákniny, kterých bylo podle analýz ve všech dovážených pivech podstatně méně než v tuzemských.Zahraniční piva měla také nižší takzvanou ústojnou schopnost, což znamená, že měla nižší schopnost snižovat kyselost žaludku.
Zřejmě největším matením spotřebitele je pak označování zahraničních piv jako „lager“, což každý tuzemský piják piva považuje za ležák, neboli lidově dvanáctku. VÚPS ale zjistil,že takto označená piva, například „Bitter Lager“ je v praxi pivo osmistupňové.
Celá řada zahraničních piv tak má podle výzkumníků s českým pivem společné v praxi „jen číslo celního sazebníku“.Zejména to by si měli lidé uvědomit, pokud chtějí své výdaje za potraviny a nápoje snížit tím, že dají přednost levnější zahraniční produkci.
Autor: Tomáš Pluháček, ředitel pivovaru Zubr
Zdroj: Pivní listy, zpravodaj Zubr
