Redakce GastroIN
26. 04. 2024.
„Každý rok je pro mě průvod vinobraní speciální. Kdy jindy se člověk projede historickým městem na koni za svě...
Partneři zpravodajství
Co jiného může být pro české spotřebitele symbolem letního cestování než paštika. Málokdo s ní neměl alespoň jednou za život tu čest – ať už v podobě svačiny do batohu nebo jako součásti studené večeře. Spotřebitelský časopis dTest si v aktuálním čísle pro testování vybral ten nejtypičtější druh paštiky, tedy játrovou.
Čerstvá játrová paštika patřila mezi přední delikatesy u královských dvorů. S příchodem konzervování se z ní stala oblíbená potravina na cesty i na doma. Dnes si mohou spotřebitelé v obchodech koupit chlazené i konzervované játrové paštiky. Redakce časopisu dTest se zaměřila na výrobky z obou kategorií, u kterých zjišťovala jejich senzorické kvality, kolik obsahují tuku a soli a co vše prozrazují na etiketách.
„Při nákupu játrové paštiky je dobré se orientovat podle názvu produktu,“ říká Hana Hoffmannová, šéfredaktorka časopisu dTest, a vysvětluje proč: „Vyhláška o mase a masných výrobcích definuje pouze dvě z nich, a to játrovou paštiku a játrový sýr. Oba produkty mají být vyrobeny z mělněného masa a musejí obsahovat alespoň 25 % masa a 26 % vepřových jater. Zároveň nesmí mít více než 40 % tuku a 70 % vody.“ Narazíte-li tedy v obchodě na produkty označené jako játrový krém, paštika s játry, játrovka a mnoho dalších podobných, dejte si pozor. Na tyto výrobky se vyhláška nevztahuje, a výrobci se tak nemusejí řídit požadavky na obsah tuku, jater nebo masa.
Základem testu celkem 22 vzorků byly senzorické zkoušky, kdy panel odborníků hodnotil chuť, vůni, vzhled a konzistenci játrových paštik. Šest výrobků získalo souhrnnou dobrou známku (čtyři z kategorie chlazených a dvě konzervy), zbytek dostal uspokojivé známky. Konzerva Hamé Játrovka si za senzoriku odnesla dostatečné hodnocení, odborníci jí vytkli například měkkou až blátivou konzistenci a výraznější slanost. Oproti tomu stejný výrobek od Hamé, zabalený v měkké vaničce, dopadl v senzorickém testování celkově lépe. Játrovka ve vaničce byla zároveň zhruba dvakrát tučnější (20,1 g/100 g) než ta v plechovce (8,59 g/100 g).
Množství tuku se u většiny testovaných výrobků pohybovalo mezi 20 až 30 g/100 g výrobku. Výsledky naměřené v laboratoři bohužel neodpovídaly informacím na etiketách. Většina paštik totiž obsahovala méně tuku, než uváděla na obalech. U dvou pak byla zjištěná tučnost vyšší než deklarovaná. Paštika Váhala avizovala 24,9 g/100 g, ale laboratoř naměřila 37,8 g/ 100 g. „Překročení deklarovaného obsahu tuku přesahující úředně tolerovaných 20 % z udávané hodnoty je v tomto případě klamáním spotřebitele. Z tohoto důvodu dostala Váhala Farmářská paštika nedostatečnou známku, protože nepřesná deklarace limitovala celkové hodnocení,“ uvádí šéfredaktorka Hoffmannová.
A jak si paštiky vedly z hlediska obsahu masa a jater? „Tato zásadní otázka zůstává nezodpovězena. Obsah masa se při testování zjišťuje nepřímou metodou na základě obsahu bílkovin, tuku a dalších parametrů. Tato metoda ovšem nedokáže rozlišit, kolik z toho pochází z masa a kolik z jater. Při hodnocení jsme proto porovnávali pouze údaje na etiketách,“ říká za dTest Hana Hoffmannová a doplňuje: „Všechny pravé játrové paštiky a sýry v deklaraci splnily nároky vyhlášky na alespoň 26% podíl jater. Mnohdy byl uváděný obsah i výrazně vyšší.“
Naopak u podílu masa upozornil dTest kontrolní orgán na možné porušení předpisů. Játrová paštika Uzeniny Příbram na etiketě uvádí 20% podíl masa, ač by podle vyhlášky mělo být masa nejméně 25 %. Kompletní výsledky testu játrových paštik s nákupním rádcem najdete na stránkách spotřebitelské organizace dTest.
Ilustrační foto: Pixabay
