15. 7. 2015 - KROMĚŘÍŽ – V Palmovém skleníku Květné zahrady v Kroměříži je až do 2. srpna k vidění výstava „Památky zahradního umění“ v Palmovém skleníku Květné zahrady v Kroměříži.
Ojedinělá výstava seznámí s metodami, které památkářům pomáhají rozpoznat umělecké hodnoty historických sídel, parků a zahrad a určit správnou cestu k jejich zachování. Prezentované postupy byly odzkoušeny na objektech po celé České republice, kromě kroměřížských zahrad se do výběru dostaly například zahrady kláštera cisterciáků ve Vyšším Brodě nebo zahrady zámku v Uherčicích.
Květná zahrada se po památkové obnově stala velkým letním lákadlem pro návštěvníky Kroměříže, od ledna tohoto roku ji navštívilo téměř 60 tisíc návštěvníků. Pro zájemce o hlubší poznání Květné zahrady, její historie a obnovu jsou připraveny pravidelné komentované prohlídky, které v červenci a v srpnu probíhají od pondělí do neděle vždy v 11:00 a 14:00. Mimo tyto termíny je možné komentovanou prohlídku objednat na: info@nczk.cz nebo na tel. 778 531 417 (podmínkou je účast alespoň 5 osob).
Květná zahrada patří k nejvýznamnějším zahradním dílům nejen u nás, ale v celosvětovém měřítku, a je v podstatě jedinou svého druhu v Evropě. Myšlenka na založení Květné zahrady vzešla od biskupa Karla II. Lichtensteina z Castelkorna poté, co se mu dostala do rukou kniha o zahradách ve Versailles. Ty ho natolik nadchly, že se rozhodl podobně krásné zahrady založit také na biskupských državách v Kroměříži. Projekt svěřil císařskému architektovi Giovannimu Pietrovi Tencallovi, realizace pak proběhla v letech 1665–1675. V následujících staletích však prošla zahrada různými úpravami, sloužila po určitou dobu také jako zázemí pro zámek a na původně květinových záhonech se pěstovala zelenina a ovocné stromy. Paradoxně, právě díky tomu se dochovala, protože nebylo změněno její původní základní rozložení. A díky dobové dokumentaci jsou také poměrně dobře známy i všechny rostliny, které v původním Libosadu byly. Karel z Lichtensteinu-Castelkorna pozval rytce Justuse van den Nypoota, který hotovou zahradu zvěčnil. Vzniklé grafiky pak biskup rozdával návštěvám jako dárek. Díky tomu je velmi dobře známé, jak zahrada vypadala, což bylo pro její obnovu, která nedávno proběhla, velmi důležité. V roce 1998 byl celý areál Arcibiskupského zámku a zahrad díky své jedinečnosti zapsán na Seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO.
